Zámecká knihovna je chloubou rájeckého zámku. Patří totiž k největším šlechtickým knihovnám na území České republiky. Obsahuje přes neuvěřitelných 59 000 svazků v 11 různých jazycích. Tvoří ji tři sály. První největší sál je nejstarší, vytvořený v ušlechtilých formách empíru. Druhý sál je neorenesanční a poslední nejnovější místnost obsahující také původní katalog nemá žádné přesné slohové zařazení.
Knihovnu založil v druhé polovině 18.století kníže Karel Josef, avšak svůj význam získala až za jeho syna starohraběte Hugo Františka. Kromě bohatě zastoupené beletrie zde převažují především díla z oborů přírodních věd, které odkazují na záliby příslušníků rodiny Salmů. Mimo fyziku, matematiku, mechaniku a metalurgii jsou zde zastoupeny knihy z vědeckých disciplín, jako je filosofie, historie, geografie, architektura, dějiny umění apod. Značnou část fondu tvoří také kdysi nezbytné genealogické a heraldické příručky. Knihovna obsahuje i významná díla encyklopedická, například originál Velké francouzské encyklopedie. Z nejstarších knih jsou zde zastoupeny rukopisy ze 14.století, či některé prvotisky, tedy knihy tištěné do roku 1500.
Z dalších děl zde upoutá soubor knih týkajících se magie, okultních věd a svobodného zednářství. Nashromáždil je kníže Karel Josef, který zastával významné funkce v několika zednářských lóžích po celé Evropě a spolu s hrabětem Mitrowským založil první moravskou lóži v Brně s názvem „U vycházejícího slunce v Orientě“.
Knihovna obsahuje také první díla týkající se nově objevovaného Moravského krasu, který byl na území panství rodiny Salmů.
Knihovna sloužila také jako rodinný archív. Stavění knih je lokační a katalog předmětový.
Na stole si můžete prohlédnout glóby z nedaleké obce Doubravice, kde měli Salmové v 19. století dílnu na jemné mechanické přístroje. Glóby zobrazuji zemský povrch a hvězdnou oblohu. Součástí geografických pomůcek jsou také ručně malované barokní atlasy.
Na policích knihovny jsou makety antických chrámků v Tivoli a především přesná kopie chrámu v Jeruzalémě vykládaná perletí.
Velká francouzská encyklopedie
Ústřední dílo francouzského osvícenectví vznikalo v letech 1751-1772 pod redakcí D.Diderota a J.d´Alemberta. Encyklopedie, na jejímž vzniku se podílely i takové osobnosti jako Rousseau či Voltaire, byla komplexním shrnutím veškerého dosavadního lidského poznání a měla obrovský vliv na rozvoj osvíceneckých myšlenek.
Pro svoji názorovou liberálnost byla v době svého vzniku v Rakouských zemích zakázaná.
Svobodní zednáři
Polotajné organizace, které v době osvícenectví tvořily liberální myšlenkovou protiváhu oficiální katolické dogmatice. Tyto společnosti měly svoji zvláštní symboliku a mytologii, kterou odvozovaly novoplatonické filosofie. Ze slavných zednářů můžeme jmenovat např. W.A.Mozarta, I.Kanta, J.W.Goetheho, G.Washingtona, J. Haydna či manžela Marie Terezie císaře Františka Štěpána Lotrinského.
Více o svobodných zednářích