Drnovští z Drnovic
Starý moravský vladycký rod, který měl pravděpodobně stejný původ jako daleko mocnější páni z Kunštátu, což dokazuje především stejný erb. Drnovští se projevili jako výborní hospodáři a za Bernarda Drnovského, nejvyššího sudího markrabství moravského (†1601), patřili k nejbohatším rytířským rodům na Moravě. Mimo Rájce zde vlastnili ještě rozsáhlé panství Dolní Kounice jižně od Brna.
Rod vymřel Berdnardovým vnukem Janem v roce 1618, krátce po tom, co byl povýšen do panského stavu. Poslední členka rodu, Janova sestra Johanna, pojala za manžela hraběte G.E. z Roggendorfu a Rájec tak přešel do majetku tohoto rodu.
Roggendorfové
Původem štýrská protestantská šlechta získala hraběcí titul v roce 1537 od císaře Karla V. Na Moravě obdržel rod hraběcí titul až v roce 1686. Roggendorfové v období baroka přestoupili na katolickou víru a zastávali významné zemské úřady. Nejvýznamnější členkou rodu z hlediska českých dějin byla Anna z Roggendorfu, matka Viléma a Petra Voka z Rožmberku. Dcera hraběte Karla Ludvíka z Roggendorfu Raffaela si vzala v roce 1743 Antonína Karla ze Salmu, který v roce 1763 rájecké pantví zakoupil od svých švagrů.
Rod Salm-Reifferscheidt
Prastará rodina pocházející z Lucemburska se původně nazývala pány z Reifferscheidtu. V první třetině 15.století zdědili jméno i majetky hraběcí rodiny Salmů a od té doby vzrostl také jejich politický vliv. Až do rozpadu monarchie patřili Salmové k čelním představitelům tzv. dvorské šlechty, dědičně zastávající významné posty u císařského dvora. Knížecí titul získali Salmové v roce 1790. Na Moravu se dostali po té, co zakoupili Rájecké panství od Roggendorfů (1763) a sousední Blanenské panství od slezské rodiny Gellhornů (1765). Rájecký velkostatek náležející se svou rozlohou cca. 15 000 ha k největším panstvím na
Moravě drželi Salmové až do roku 1945.
Blanenské železárny byly nejvýznamnějším podnikem celé salmovské průmyslové základny. První zmínky pochází již v souvislosti s rodem Roggendorfů, ovšem významný vzestup zaznamenaly až po roce 1821, kdy jejich vedení přešlo do rukou starohraběte Hugo Františka. Ten je zmodernizoval podle dobových britských trendů a vytvořil z nich jeden z nejvíce prosperujících podniků na Moravě. V roce 1835 byl v Blansku zřízen samostatný sochařský ateliér, vytvářející litinové plastiky.
Řád zlatého rouna je nejvýznamnější dvorské vyznamenání rakouské monarchie. Byl založen burgundským vévodou Filipem Dobrým v roce 1430 a později se díky sňatku Maxmiliána I. Habsburského s dědičkou burgundského vévodství Marií dostal do režie Habsburků. Ti ho udělovali členům svého rodu, členům zahraničních katolických panovnických rodin a významným šlechticům, kteří se zasloužili o Rakousko. Tvořila jej zlatá ovce připevněná na zlatém řetěze (tzv. kolaně). Z rájecké linie Salmů byl řád udělen v roce 1765 Antonínu Karlu a v roce 1852 jeho pravnukovi knížeti Hugo Karlu Eduardovi.